Vstavač osmahlý jarní - granátové korálky z louky

Vstavač osmahlý jarní Během fotografických toulek se stane, že člověk k některým rostlinám citově přilne. Vstavač osmahlý jarní patří k mým nejoblíbenějším rostlinám. Na rozdíl od později kvetoucího Vstavače osmahlého letního má tato orchidej velmi drobný vzrůst a celé květenství měří jen 2-4 cm. Při bližším pohledu je to však jedna z nejkrásněji vybarvených rostlin naší přírody. Její výskyt byl dříve natolik častý, že byla považována za zcela běžnou, podobně jako Vstavač kukačka. Po druhé světové válce však ubyla natolik prudce, že je dnes extrémně vzácná. Příčinou byla především změna zemědělských postupů a především používání dusíkatých hnojiv. Dílem přispělo i budování Vltavské přehradní soustavy pod jejíž hladinou zmizela řada původních lokalit.

Naše luční orchideje jsou málo konkurenceschopné a vyskytují se především na tzv. bezkolencových loukách, kde nerostou houževnaté běžné traviny. Jsou schopny existovat pouze v symbióze s vláknitými půdními houbami, které jsou ale často ničeny nevhodným chemismem dešťové vody a půdy. S houbami pak mizí i orchideje. Za tím, že se orchideje rozšířily na našem území stálo značné odlesnění krajiny vpoledové době i výrazně větší zastoupení luk sextensivní pastvou. Vhodné podmínky umožnily šíření druhů ze středomoří a ze sibiřských stepí. Se změnou hospodaření a návratem pastvy, tak dnes naštěstí pozorujeme návrat dříve vídaných druhů. Příkladem může být oblast Bílých Karpat, která nám dává naději, že naše flóra zůstane bohatá stejně jako v minulosti.

Louka se Vstavačem